Znáte to. Budík zvoní svým nejsilnějším alarmem a vám se chce spát. Bouchnete do něj a on nepřestává zvonit. Tak teda milostivě otevřete oři a vypnete ho. No a pak už je čas jít do školy.
To ráno nebylo jiný. Když jsem odhrnula žaluzie, abych zjistila, jak to dnes venku vypadá zůstala jsem ohromeně stát. Slunce velký, jak hlava Rákosníčka. Takovej východ se u nás v Mohel často nevidí. A stejně to bylo i druhej den. No prostě by jste to museli vidět. Kvalita fotek je na nic, jelikož jsou povětšinou z mobilu a foceno přes sklo, ale pro představu postačí.
