Nevinej anděl, co přišel z pekla

Vlezte mi na hrb, však vy dva si vystačíte, mě už ta hra nebaví...

Zdravííím všechny fajn lidi, nefajn lidi nezdravím :D. Moje plány pro budoucí dobu zní jasně: zapomínat, zapomínat, učit se a učit se.
Na kurz se těším jak ten malej Jarek. Snad ještě víc než loni a to je co říct :D. A proč? No protože bude klid, budu daleko od všech, co potřebuju. Co víc si přát. Týden ve fajn hotýlku (? :D) mezi lesy s fajn tlupou kamrádů. Dopoledne angličtina, kterou potřebuju jelikož jsem přes prázdniny zapoměla všechno. Odpoledne zábavy, hry a tak. Večer diskotéky, ale jak řekla jeden moudrý člověk, měla bych se zašít, abych nedostala absťák po klukovi :D. Mysím, že to nehrozí a já budu užívat, kurňa. Od toho to je. Těším se též na stezku odvahy, prej bude. Zase budu úplně po**, ale to je na tom to nejlepší :D. Taky se těším na karneval, vrátím se do mých dětských let a budu tam křepčit v podobě víly :D. Těším se i na lidi, který mi před 2 rokama ukázali, co je život. Už se spolu nebavíme, ale vždycky si na ně vzpomenu, protože to byly moje první problémy :D.
Takže teď z jiné stránky. Škola se na mě valí :D, chodím ven, což bych teď mohla začít omezovat.
Řekla bych, že se toho hodně změnilo. Ani ne od začátku, ale teď. Asi to není dobrý říkat, ale na půl mě to neštve. Aspoň v krizi poznáte, jakej ten člověk je. A co, že se změnilo. Začala sem se bavit s holkou, kterou jsem nemusela a jsem ráda, je fajn! S člověkem, co mi asi doopravdy rozuměl je to... Divný. Teď už by mi nerozuměla, tak není co řešit. Možná mi chybí to, čemu jsem rozuměla, čemu jsem se smála, to, co jsem měla ráda, ale Martin stále vytrvale nahrazuje :D. Taky už začíná plánovačka na velké poznání :D. Blíž nic, jen že se těším jak velkej Jarek a doufám, že to vyjde. Nu, budu se snažit.
K tomu prvnímu. Hele není to narážka na vás dva. Není to tak, že vám to nepřeju. Milujte se, množte se. Doslova. Asi tak. Ale víte sami jak to je. Takže poloviční omezení kontaktu. Sere mě to, že to tak musí být, ale zase prostě. Jednou mě to štve, podruhý jsem ráda, že nemusím poslouchat jedno a to samý. Asi sem se změnila, ale nebyla jsem první. Stačilo.
Chtěla bych říct na závěr, že se mám poměrně neutrálně. Blbě, ale zase to některý události vyrovnávají. Musím najít svoje ztracený štěstí, o který jsem v květnu přišla. Tak mi držte palce :)